Z historie města
Místem, kde se nyní rozléhá centrum města Jilemnice, dříve procházela zemská stezka. Toto vedlo od 11. století k osídlování tohoto území. První písemná zmínka o Jilemnici se datuje k roku 1350, kdy Jilemnice byla hospodářským centrem rozsáhlého štěpanického panství, kterému panovali Valdštejnové.
Během třicetileté války se majiteli panství stává rod Harantů z Polžic a Bezdružic. Třicetiletá válka a následné období však Harantům znemožnilo významnější rozvoj jejich panství. Změny nastávají s příchodem hraběcího rodu Harrachů roku 1701. Harrachové vynikali pružnou a progresivní hospodářskou politikou. Během jejich působení na jilemnickém působení na jilemnickém panství pozvedli zdejší plátenictví a sklářství na světovou úroveň. Město se rychle rozvíjelo i díky tomu, že se plátenictví začali věnovat i obyvatelé Jilemnice. Přibývalo obyvatel, stejně tak i roubených staveb a prvních zděných domů. O zručnosti zdejších řemeslníků vypovídá i ukázka příze z přelomu 18. a 19. století, kterou dodnes uchovává místní muzeum. 296 metrů tohoto vlákna váží pouze jeden gram, díky čemuž se jedná o nejjemnější lněnou přízi na světě.
Souběžně s rozvojem řemesel se ve městě stále častěji objevují i ničivé požáry, které částečně zpomalují další rozvoj města. Nejničivější požáry město zasáhly v letech 1788, 1803 a 1838. Během nich byla zničena původní roubená zástavba Jilemnice. Při nejničivějším požáru z výše uvedených požárů, v roce 1788, shořelo 114 domů a řada dalších musela být zbořena v důsledku jejich poškození.
I přes nepříznivé okolnosti se podařilo zdejšímu obyvatelstvu, za značného přispění hraběcího rodu Harrachů, vybudovat město, které dnes patří k nejvýznamnějším krkonošským městům. Stopy působení hraběcí rodiny Harrachů jsou zachyceny v expozici Krkonošského muzea.
Krátké video z Jilemnice